Originální název: Hunger games - Catching fire
Počet stran: 336
Rok vydání: 2010 / originál 2009
Žánr: Sci-fi, fantasy, dystopie
Anotace:
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje!
Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?
Mé hodnocení:
Přiznám se, že začátek mě moc nebavil, ale potom se mi kniha zalíbila. První díl se mi líbil, mám ráda typ knih, kde je reality show a přežít může jen jeden (víc takových knih, prosím!). proto mě začátek nebavil, promenáda po krajích a tak, ale na druhou stranu jsem napjatá co Cinna vymyslí za šaty a byla jsem ráda, že se v tomhle díle Katniss tolikrát převlékala.
Ruku na srdce po přečtení prvního dílu jsem byla v teamu Hurikán, hlavně taky proto, že filmový Peeta se mi nelíbil, protože představitel hraje ve filmové verzi Darrena jednu zásadní roli, která si nezískala moji přízeň… Ale po tomhle díle jsem se začala přiklánět více k Peetovi.
Možná se i vypravím do kina na film, ale to je zatím ve hvězdách. Knihu doporučuji, i když mně osobně se víc líbila Divergence…
Citace:
Kdyby záleželo na mně, analgetika by zmizela během jediného dne, protože nedokážu přihlížet utrpení. Matka se je pokouší šetřit pro umírající, aby jim usnadnila odchod z našeho světa.
Vytáhla-li jsem jedovaté bobule, abych zachránila Peetovi život, protože jsem věděla, že by se mě doma všichni stranili, kdybych se vrátila bez něj, jsem hodna opovržení. Pokud jsem je vytáhla, protože jsem ho milovala, jsem pořád značně sebestředná osoba, ale dalo by se mi to odpustit. Pokud jsem je ale vytáhla, abych vzdorovala Kapitolu, jsem hrdinka.
V tu chvíli mi to ale dochází. Je ticho. Náš kanárek přestal zpívat.
Pro mě byla kniha jedním z nejsilnějších zážitků - je pravda, že jsem přečetla všechny tři během několika hodin (asi den a půl). Prostě nešlo přestat, což se mi od HP a Mercy Thompson a Hraničářova učně prostě nestalo. Nikdy. Nečekala jsem, že to bude až tak dobré, ale ono to bylo snad ještě lepší, než jsem vůbec mohla doufat! Knihy mě prostě dostaly, byly promyšlené a plné napětí a lásky. Prostě senzace!
OdpovědětVymazat