neděle 25. května 2014

Darren Shan - Temné volání

Série: Demonata #9
Originální název: Dark Calling
Počet stran: 168
Rok vydání: 2014 / originál 2009
Žánr: sci-fi, fantasy

Anotace:

Vím, že to je k smíchu. Světla nemůžou šeptat. Ale přísahám, že slyším, jak na mě nějaký hlas volá. Ze začátku to znělo jako statický šum, ale pak se to zaostřilo a bylo z toho jediné slovo, opakované pořád znovu a znovu. To jediné slovo ke mně světla šeptají od té doby neustále, tlumeně, potutelně, svůdně.
Pojď...

Všichni Učedníci jsou manipulovaní bytostí starší než samotný čas. Pouze Pecka ví, že něco není v pořádku. Ale v nejnevhodnější okamžik se ocitá v moci tvora, kterému na osudu lidstva příliš nezáleží a který má mnohem dalekosáhlejší plány.
Pecka se již vypravil do pekla a vrátil se zpět. Ale nyní se musí vydat ještě dál.

Mé hodnocení:

V první řadě bych chtěla říct, že je to ostuda! Darrena Shana jsem nikdy tak dlouho nečetla většinu jeho knih jsem přelouskala za den maximálně dva (výjimka je Procesí mrtvých). 
Do knihy se mi nešlo pořádně začíst, pořád jsem někam odbíhala a v myšlenkách odbočovala jinam, ale to byla chyba a to už nenapravím. 
Navzdory tomu se mi příběh líbil, Pecku mám ráda, miluji jeho “světelnou” schopnost a podle mého to má celkem v hlavě v pořádku, na rozdíl od ostatních z dílů Kah-Gaše. 
První část, Peckův nedobrovolný výlet do onoho vesmíru, mě moc nebavil. Připadalo mi, že čtu učebnici o evoluci, i když náramně zajímavé poznatky, přece jen to bylo podáno trochu učebnicově. Ale druhá část z “normálního” světa mě opět pohltila a nepustila až do teď. Konečně jsem se dozvěděla, jak dopadli lidé, kteří na tom byly na konci minulých dílů bídně. Ta nevědomost mě znervózňovala.  V knize se ukázal i mnou oblíbený Lord Lítost, neuvěřitelně charismatický démon, kterému bych podlehla. Až na ten vzhled teda. Připadne mi jako sympaťák, vážně nevím proč, neptejte se. 
Nechce se mi věřit, že kniha už je předposlední. V létě se dočkáme závěru a já si ani netroufám tipovat jak tohle všechno dopadne. 

Citace:

Jsem na nějakém zničeném světě. Nebe je sytě nachové, plné jedovatě vypadajících mraků. Každých pár vteřin protne oblohu nějaký klikatý blesk, ale hrom neslyším žádný.

Jako malý jsem toužil být astronautem, chodit si po Měsíci, poletovat v raketě, smažit emzáky laserovou pistolí, teleportovat se po celé galaxii.

"Jsou tři části Kah-gaše," vysvětluje. "Spoušť, paměť a oči. Spoušť velí. Paměť skladuje vše, co se stane. Oči vidí skryté věci, jež drží vesmíry pohromadě..."






Aktualizovaný seznam Velké čtecí výzvy najdete tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář potěší. Děkujeme :)