Andreas Winkelmann - Slepý instinkt

Originální název: Blinder Instinkt

Počet stran: 304

Rok vydání: 2013 / originál 2011

Žánr: thriller, detektivka

Anotace:

Horký letní den. Ve zpustlé zahradě sedí na houpačce malá dívenka. Vše kolem září barvami, ale ona je nevidí – je slepá. Zato však zřetelně cítí, že se někdo blíží: člověk, z něhož vychází zlo. Pokusí se utéct – marně… O řadu let později zavolají komisařku Franzisku Gottlobovou do ústavu, z něhož zmizelo děvčátko. Je rovněž slepé. A po pachateli ani stopy...

Mé hodnocení:

Nevím čím to je, ale německé detektivky se mi špatně čtou. Je těžké se do nich pořádně dostat, ale tím neříkám, že jsou špatné.

Kniha Slepý instinkt nás v prologu zavádí na houpačku na zahradu rodinného domu, kde se malá holčička houpe dokud ji někdo neunese… Tolik k úvodu. Po prologu se posouváme v příběhu o deset let. První kapitola nám představí mladého boxera Maxe, po pár chvílích nám naštěstí dojde, že Max je nějakým způsobem spřízněn s holčičkou z prologu. Další kapitoly nám představí vyšetřovatelku Francizku a její rodinu a taky, což se mi moc líbilo, únosce.  Únosce, který se po deseti letech rozhodl znovu vylézt ze skrýše a opatřit si novou oběť. 

Na můj vkus se kapitoly střídali moc rychle. I když mám ráda krátké kapitoly tady mi to vadilo, protože jsem se nedokázala postupně vžít do všech příběhů. Líbilo se mi, že mě konec knihy překvapil. To co se stalo jsem nečekala. 

Kniha se mi líbila a pokud bych měla možnost si přečíst nějakou další od autora, (bohužel u nás je tahle jediná) tak si ji ráda přečtu.

Citace:

"...Tvoje matka už spí?"

"Jo, hluboce a pevně... přinejmenším to tam zní."

Usmál se. "No jo, když zestárnou, chrápou ženy stejně jako muži."

"Jen sebeobrana," podotkla Franziska.

Denní sny se jen málokdy plní a právě ty, které si člověk přeje nejvíc, se nesplní skoro nikdy.

Okamžitě si uvědomil, že zapomněl zavřít posuvná dvířka terária.

Dendroaspis viridis unikla.

Zelená mamba vyrazila na lov.

A za oběť si vybrala jeho.