Darren Shan - Hrdinové pekel

Série: Demonata #10

Originální název: Hell´s Heroes

Počet stran: 188

Rok vydání: 2014 / originál 2009

Žánr: horor, fantasy

Anotace:

Beranabus a Dervsish jsou mrtví. Bec uzavírá s Lordem Lítost děsivé spojenectví. Pecka je slepý a proti své vůli uvězněný na Zemi. Grubbs je šílený žalem a ztrácí nad sebou kontrolu. Démoni přecházejí do našeho světa. Učedníci umírají jeden po druhém. A Stín stále čeká. Vítejte na konci!!!

Mé hodnocení:

Je to tady. Po čtyřech letech klepání se na každý nový díl série Demonata jsem přečetla poslední stránku posledního dílu. Je to emotivní, dlouho jsem se vyhýbala přečtení, ale strašně moc jsem si to chtěla přečíst. Nechtěla jsem, aby to končilo, ale chtěla jsem vědět jak to dopadne.

Takové pocity jsem měla celých sto osmdesát osm stran (já vím, je to hrozně málo!). Darrena Shana zbožňuji, vždy mě dokáže naprosto zmást, vykolejit, naplnit nadějí a pak všechny nechat pochcípat (ne v této knize, myslím obecně). Jeho potenciál je prostě magický. Vytvořil svět(y), kde se nemožné stává možným. Kde jsou monstra, která nenaleznete ani ve svých nejhorších nočních můrách. Kde jsou světy kde studna pojídá lidi, kde jsou stromy z kostí, kde je bájná Atlantida a poblikávající světelné panely. Tyhle úžasné světy Darren vytvořil a poslední stránkou knihy se jejich příběhy zastavily (nebudu spoilerovat).

Ale teď k samotné knize. Kniha je naprosto plná zvratů, a to jsem si myslela, že Kingův Doktor Spánek mě neustále překvapoval. Darren dokáže naprosto obalamutit čtenáře, který mu vše věří a pak ho vhodit do války, ze které nikdo nevyjde živý. 

V knize jsme se dočkali našich oblíbených postav. Divokého a někdy přihlouplého Grubse, slépého a naštvaného Pecku, keltskou čarodějku Bec, Žraloka bojujícího do úplného roztrhání, zbabělce Kirilliho a samozřejmě po smutku prahnoucího pána démonů Lorda Lítost. Pokud jste si mysleli, že Lord Lítost je silný soupeř asi jste ještě nečetli tuhle knihu. Nebudu zdržovat, hned po ní sáhněte, protože tenhle závěr Vám na chvíli zamotá hlavinky.

Citace:

"Šetři dechem," povím mu a snažím se moc nechvět.

"A na co asi? Tam, kam jdu, ho potřebovat nebudu."

"Kdybys byl můj opravdový táta, požádal bych o pěstounskou péči."

Dervish se usměje ještě víc. "To rád slyším. Jsi nefalšovaný Grady. My na projevy citu moc nejsme."

"Měl by ses živit jako psycholog."

"Abych musel denně rovnat do latě ukňouraný spratky, jako jsi ty? Ne, díky."