Stephen King - Rose Madder

Série: -

Originální název: Rose Madder

Počet stran: 488

Rok vydání: 2011 / originál 1995

Žánr: thriller, detektivka, horor

Nakladatelství: Beta Dobrovský

Anotace:

Mladá žena se rozhodne utéct od krutého manžela a začít nový život daleko od něj. V zastavárně, kde chce zpeněžit zásnubní prsten, spatří podivný obraz starověké kněžky. Při pohledu na něj pocítí zvláštní, silné pohnutí a rozhodne se ho koupit. Později zjistí, že obraz je podobně jako pověstné Alenčino zrcadlo branou do tajemného světa. V něm se setká i s „Rose Madder“ – ženou v purpurovém rouchu. Protože prokáže této nebezpečně vyhlížející bytosti službu, může od ní očekávat pomoc. A zdá se, že ji bude potřebovat...

Mé hodnocení:

Mladá dívka se zamiluje, vdá se za mladého muže, který ji při svatební noci kousne. Myslí si, že je to laškovné milenecké kousnutí. Kdyby věděla, že povede k 14 letům bití, nadávkám, ponižování a teroru, tak by nikdy “ano” neřekla. 

Jedna malá kapička krve na čistě bilém povlečení způsobí, že Rose sbalí kabelku, platební kartu a od svého vyšinutého manžela odejde. Z karty vybere jen malý obnos a vyhodí ji do koše na nádraží. A odjede co nejdál může. Díky velice milému a hodnému pánovi Peterovi Slownikovi se dostane do domu Dcer & Sester, který pomáhá ženám, jejichž muži s nimi nezachází zrovna v rukavičkách. Ale tím kniha nekončí.

Manžel Rose, Norman, je policista a velmi dobrý detektiv, který se dokáže vcítit do člověka, kterého se snaží vypátrat a pokud jde o manželku, se kterou strávil 14 let, není tohle vcítění vůbec obtížné. Pomalu a jistě se dostává Rose na stopu a čtenáři se svírá žaludek, protože se párkrát doslova minou. 

Rose v malé zastavárně vymění svůj snubní prsten za zvláštní obraz, který ji zaujme hned na první pohled. Přijde jí zvláštní, že ve svém malém bytečku najednou slyší (a nachází) cvrčky a uschlé jetelové lístky. Vážně padají z obrazu, na kterém je zády otočená kráska v červeném chitónu procházející se na louce?

Kniha se mi četla dobře, navazovala skutečně děsivou atmosféru, hlavně proto, že některé části byli z pohledu Normana. Ten muž byl vážně děsivý a Rose má můj velký obdiv, že v takovém manželství vydřela dlouhých 14 let.  Knihu doporučuji, její mrazivá atmosféra Vás pohltí a pohádkový obraz Vás učaruje stejně jako Rosie… Rosie Pravou. 

Citace:

"Zabiješ mě." zašeptá.

Přikývne a vypadá potěšeně. Vypadá jako učitel, kterému se podařilo z pomalého studenta dostat odpověď na obtížnou otázku.

"Správně. A dal bych si  pěkně na čas. Proti tomu, co bych ti udělal, by to, co se stalo dneska večer, vypadalo jako říznutí do prstu."

V té chvíli věděla, jaké to asi je, když člověk překročí řeku a ocitne se v cizí zemi a pak za sebou spálí most a stojí na břehu, dívá se a zhluboka dýchá, protože jediná šance na návrat se mu právě rozplynula v kouři.

Bylo to jako by ten obraz neviděla, alespoň ne tehdy poprvé.

Bylo to, jako by ten obraz viděl ji.

Ovšemže to je jen sen, řekla sama sobě. Nikdo ve skutečnosti neprochází obrazy, Rosie.

"...Prostě je pravda, že zlé sny jsou pořád lepší než zlá probuzení."